Sbor dobrovolných hasičů v Přibyslavicích byl založen v roce 1907. O jeho vzniku ani o jeho počáteční historii se bohužel nedochovaly žádné písemnosti, neexistují již ani žádní pamětníci, a tak jediným zdrojem informací o počátcích 100leté existence sboru je kronika obce, která byla vedena od20. do 50. let minulého století. Teprve až od počátku 60. let je zachována písemná dokumentace o hasičském sboru, jako jsou např. zápisy ze schůzí, záznamy z akcí pořádaných hasiči, nebo složení členské základny.
Přibyslavice na přelomu 19. a 20. století nebyly zdaleka tak malou vesničkou, jako je tomu dnes. Žilo zde asi 300 obyvatel, kteří se živili převážně zemědělstvím. Řada hospodářských, ale i obytných stavení byla tehdy dřevěná s doškovými střechami, ve kterých se svítilootevřeným ohněm, a tak nebezpečí požáru bylo veliké. K hašení požáru byla v obci již od roku 1888 ruční dvoukolová stříkačka, kterou vlastnil starosta obce a v případě požáru musel zapůjčit své spřežení a společně s ostatními občany oheň likvidovat.
Po založení sboru v roce 1907 byla hasičům zakoupena nová ruční čtyřkolová stříkačka. Sedláci, kteří měli koně, měli povinnost držet služby a v případě potřeby museli stříkačku k ohni odtáhnout. K ohni se hasiči dopravovali na žebřiňáku, na kterém byla přidělaná cedule, aby se vědělo, odkud jsou. Protože nebyla hasičská zbrojnice, byla stříkačka umístěna v dřevěném přístřešku vedle kovárny pana Urbana. Na tomto místě pak byla postupem času postavena hasičská zbrojnice.
V rozmezí let 1920 – 1930 bylo v obci zaznamenáno několik velkých požárů, při kterých hasiči z Přibyslavic zasahovali. 14. června 1924 hořela dřevěná hospoda, kde se vystřídalo devět pokolení rodu Wagnerovců, jejichž původ spadá do nejstarších dějin obce. 11. března 1925 vyhořela kovárna, v roce 1928 byly v obci dokonce tři požáry – vyhořela stavení Františka Trojana,, Václava MatouškaaJana Rolence, 4. října 1930 shořel stoh slámy u pana Páťala, 3. června 1931 po zásahu bleskem hořelo stavení pana Běhounka na Kocandě.
V roce 1926 byl na návsi postaven hasičský sloup, který sloužil hasičům k pozorování okolí a zjišťování požárů. Po třech letech v létě 1929 však sloup vichřice zlomila a již obnoven nebyl.
Hasičský sbor se také aktivně účastnil i společenského života v obci. 28. září 1929 se hasiči zúčastnili oslav 1000. výročí úmrtí svatého Václava, 7. září 1930 se zúčastnilislavnostního odhalení pomníku obětí 1. světové války, který byl postaven z iniciativy pana Klemáka, žijícího v Americe.
V roce 1933 byl hasičský sbor z neznámých důvodů rozpuštěn, členové vystoupili a majetek byl odveden obecnímu úřadu. Trvalo celé tři roky, než byl hasičský sbor obnoven. Dne 11. listopadu 1936 svolal řídící učitel Jan Vančura na žádost starosty obce Jana Veselého všechny občany do hostince u Kutílků, kde byl ustaven nový hasičský sbor. Starostou sboru byl zvolen Václav Peca, velitelem Jan Vančura, zástupcem velitele Václav Klemák, pokladníkem Václav Dušek, jednatelem Josef Mikeš. Dalšími členy byli Josef Volenec, Ladislav Kosina, Josef Hazuka, Jan Bareš, Karel Kopecký a někteří další.
První zásah nového hasičského sboru byl o měsíc později, 4. prosince 1936, kdy vypukl požár na dvoře Františka Schovance, který se rozšířil i na stavení Antonína Horaise. Přes velké úsilí místních hasičů a hasičů ze Šebestěnic se však požár nepodařilo zlikvidovata stavení vyhořelo.
Významnou společenskou akcí, kterou pořádal tzv. „Vzdělávací odbor hasičského sboru“, jenž vedl Jan Vančura, byly dne 22. srpna 1937 „Staročeské obžínky“, při kterých šel průvod od hájovny přes celou ves a na dvoře u Páťalů byla sehrána „Staročeská svatba“, doprovázená zpěvem a tancem. 14. zářítéhož roku se hasiči zúčastnili slavnostního průvodu a shromáždění k úmrtí prezidenta T.G.Masaryka.
V roce 1956, obdržel hasičský sbor od tehdejšího Okresního národního výboruv Čáslavi novou motorovou stříkačku PS 8 v hodnotě 20.000,-Kč, kterou přebírali tehdejší předseda místního národního výboru František Nygrin a předseda hasičského sboru Josef Havránek. Tuto stříkačku mají hasiči v provozuschopném stavu dodnes. Plně se osvědčila při hašení dvou požárů obytného domu pana Josefa Klemáka na počátku 60. let a v roce 1970. Při druhém požáru oheň likvidovali také hasiči z Kozohlod, Vlkanče, Čáslavi a vojáci z Chotusic.
Hasiči byli téměř vždy u všeho, co se v obci dělo. V roce 1950 pomáhali tehdejšímu MNV při zřizování místního kina v hospodě u Kutílků, v dalších letech se podíleli na pracích při odbahnění a vyčištění rybníka na návsi a zatrubňování kanalizace. V 70. letech si hasiči postupně začali opravovat hasičskou zbrojnici. Nejprve byla vybetonována podlaha a rozšířen vjezd. O několik let později byla provedena nová elektrická instalace, byla zhotovena a zabudována nová vrata, provedeny vnější i vnitřní omítky.
V roce 1986 – 1987 se hasiči podíleli na rekonstrukci rybníka „Za drahy“, při které bylo provedeno odbahnění, úprava a zpevněníhrází, včetně nového stavidla a odtoku. Ukončení této akce bylo spojeno s oslavou 80. výročí založení hasičského sboru a zúčastnily se ho všechny sbory z okrsku a také hasiči ze sousedních Bratčic. O tři roky později v roce 1990 – 1991 se hasiči za podpory obecního úřadu pustili do celkové opravy místní hospody včetně sálu. Pak přišla na řadu hasičská zbrojnice, která byla přestavěna v letech 1994 – 1996. Slavnostní otevření bylo spojeno s okrskovou soutěží v požárním sportu.
V 80. a 90. letech hasičský sbor zasahoval při likvidaci několika požárů lesa v okolí obce, které vznikly pravděpodobně při pálení klestí. Většinou byla prováděna dodávka vody z rybníka vlastní technikou do cisteren profesionálních hasičů a následné zabezpečení požářiště.
Hasiči se osvědčili také při likvidaci následků lokální povodně, která obec postihla večer 29. června 1990 po velké průtrži mračen. Zatopeny tehdy byly dva obytné domy, manželů Kučerových a paní Flosové, voda se přehnala přes řadu kůlniček, dvorků a zahrádek. Po dva dny hasiči pomáhali s vyklízením bahna ze zaplavených domů a odčerpávali a čistili zaplavené studně.
Nejtragičtější událostí v obci byl požár hájovny v noci z 28. na 29. července 2002, kdy přišel o život jeden z členů sboru, který v ní bydlel, pan Zdeněk Šimek. Při požáru zasahovali kromě místních hasičů hasiči z Čáslavi, Kutné Hory, Šebestěnic a vojáci z Chotusic.
Hasiči zorganizovali v Přibyslavicích také několik námětových cvičení, při kterých je pravidelně prověřována připravenost a provozuschopnost techniky. Bylo jich celkem 5, když v roce 1997 při oslavách 90 výročí založení sboru bylo námětové cvičení pro nepřízeň počasí zrušeno.
Hasičský sbor v Přibyslavicích nepatří mezi velké organizace, v současné době má23 členů, z toho 4 ženy.Přestože byl v roce 2001 omlazen o 5 nových členů, věkový průměr je 47 let. Starostou je pan Václav Venclák, který je také spolu s Vladimírem Kociánem služebně nejstarším členem. U hasičů jsou od roku1964. Velitelem sboru jeJan Kocián.
Sbor má k dispozici 2 motorové stříkačky, které jsou provozuschopné. Tu původní PS 8 z roku 1956 a od roku 1988 výkonnější motorovou stříkačku PS 12. Přes vysoký věkový průměr se přibyslavští hasiči takřka pravidelnězúčastňují hasičských soutěží a námětových cvičení. Starají se také o kulturní dění v obci. Každým rokem pořádají hasičský ples, pouťovou a posvícenskou zábavu, přičemž o posvícení se zachovává tradice vyhrávání po domech. Po několik let organizovali také velikonoční turnaj ve stolním tenise a u rybníka soutěže pro děti spojené s opékáním špekáčků.
100.VÝROČÍ ZALOŽENÍ
V sobotu 7.července 2007 se konala oslava stého výročí založení Sboru dobrovolných hasičů v Přibyslavicích. Zahájena byla ve 14:00 hodin slavnostním proslovem, ve kterém byla shrnuta historie i současná činnost tohoto spolku. U místního rybníka proběhla akční přehlídka současné i historické techniky dobrovolných hasičských sborů z okolních obcí. Přítommny byly SDH Kozohlody, Vlkaneč, Kl. Chválovice, Zbýšov, Šebestenice, Damírov, Březí, Bratčice a profesionální hasičský sbor z vojenského letiště v Chotusicích. Chotusičtí předvedli divákům i vyprošťování osob z havarovaného vozidla.
Poté byli všichni účastníci pozváni k posezení s hudbou pod širým nebem u hostince Pod lípou, kde bylo pro všechny připraveno pohoštění. K dispozici byl i taneční parket, takže se oslavovalo až do ranních hodin. Panovala zde dobrá a pohostiná nálada. Podobnou akci v takovém rozsahu obec Přibyslavice ještě nepamatuje.
Fotodokumentace: